Na jaře roku 2012 vyšla kniha 
 
"Martin Libra, Jan Mlynář, Vladislav Poulek  - Jaderná energie"
 
   Kniha je vědeckou monografií v oboru jaderné energie. Nejprve jsou vysvětleny fyzikální základy přeměn energie a jaderné fyziky. Dále je pojednáno o problematice štěpení jader a o principech elektráren založených na štěpných reakcích. Poté jsou vysvětleny základy jaderné fúze a směry bádání v konstrukci reaktorů pro jadernou fúzi. Na konci knihy je úvaha o historii a perspektivách jaderné energetiky a zmíněna je i problematika akumulace energie. Kniha shrnuje zkušenosti autorů v daném oboru a vyšla nákladem 1000 ks.
 
   Knihu vydalo nakladatelství ILSA. Knihu je možno zakoupit v některých knihkupectvích vedoucích technickou literaturu, či na ČZU v Praze.
 
 
Na jaře roku 2010 vyšla kniha 
 
"Martin Libra, Vladislav Poulek  - Fotovoltaika, teorie i praxe využití solární energie"
 
   Kniha je vědeckou monografií o fotovoltaické přeměně energie. První polovina knihy je více teoretická a jsou zde vysvětleny fyzikální podstaty dějů na Slunci, světla, fotovoltaické přeměny energie a pod. Druhá polovina je více praktická a pojednává o konstrukcích a testování fotovoltaických systémů i větších elektráren. Kniha shrnuje cca dvacetileté zkušenosti autorů v daném oboru a vyšla  nákladem 1000 ks. Kniha vyšla už ve 2. doplněném vydání a vyšla i v překladu do angličtiny.
 
   Knihu vydalo nakladatelství ILSA. Knihu je možno zakoupit v některých knihkupectvích vedoucích technickou literaturu, či na ČZU v Praze.
 
   
Na jaře 2007 vyšla kniha 
 
"Martin Libra, Vladislav Poulek  - Zdroje a využití energie"
 
   Kniha je vědeckou monografií o fyzikální energetice, což je dnes problematika velmi aktuální. Kniha vyšla  nákladem 1000 ks.
 
   Knihu vydala Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, tel.224383284, e-mail:libra@tf.czu.cz. Knihu je možno zakoupit v některých knihkupectvích vedoucích technickou literaturu či na ČZU v Praze.
 
PŘEDMLUVA
 
Vážení čtenáři, dostáváte do ruky knihu, která vznikla v Laboratoři fyzikální energetiky na katedře fyziky Technické fakulty ČZU v Praze jako vědecká monografie a autoři zde shrnuli své mnohaleté zkušenosti v tomto oboru. 
     Energetika je významnou součástí hospodářství všech států a spotřeba energie stále poroste. Lidstvo prošlo dlouhým vývojem od využívání energie vlastního metabolizmu a síly svalů přes využití energie zvířat, vody, větru až k nejmodernějším a technicky nejdokonalejším zařízením v jaderných elektrárnách. Avšak zdroje energie, které dnes využíváme nejvíce, jsou neobnovitelné a postupem času dojdou. Dříve či později bude lidstvo stát před problémem, čím je nahradí. Proto nové technologie využívání energetických zdrojů a zejména obnovitelných zdrojů jsou prioritou vlád většiny států včetně vlády České republiky. 
     Fyzika jako základní přírodní věda je obsažena ve všech technických oborech a žádný technik se bez ní v tvůrčí práci neobejde. Představuje úvahy s nejvyšším stupněm abstrakce, prostřednictvím technických vymožeností usnadňuje a zpříjemňuje život každému z nás.
     Většina významných fyziků se zasloužila o rozvoj energetiky ať už přímo nebo nepřímo. Jako příklady můžeme uvést alespoň některé. V dávnější době Alesandro Volta objevil první využitelný zdroj elektřiny a Michael Faraday objevil zákon, na jehož principu se dnes vyrábí skoro všechna elektrická energie v generátorech s rotujícím magnetem. James Watt zkonstruoval parní stroj, který nastartoval průmyslovou revoluci.
     Z osobností 20. století je těžké vybrat jen několik příkladů, protože v této době přírodní vědy prošly bouřlivým rozvojem a technika udělala obrovský pokrok. Max Planck (obr. 0.1) položil základy kvantové mechaniky, která se stala základem moderní fyziky, za což v roce 1918 obdržel Nobelovu cenu. Albert Einstein (obr. 0.2) proslul zejména svými objevy v oborech teorie relativity, kvantové mechaniky a statistické fyziky. Angažoval se i v uvolnění jaderné energie a objevil foton – kvazičástici, která je nositelem zářivé energie. Za objev fotoelektrického jevu obdržel Nobelovu cenu v roce 1921. Enrico Fermi (obr. 0.3) spustil první jaderný reaktor v roce 1942 v USA a za své objevy v jaderné fyzice obdržel Nobelovu cenu v roce 1938. 
     Chtěli bychom na tomto místě zdůraznit i význam přírodních věd v historickém vývoji. Rádi bychom touto publikací přispěli k přiblížení vědy širším vrstvám a k posílení pozice přírodovědců v jejich dlouholetém boji s okultisty a šarlatány těšícími se u laické veřejnosti tradičně vyšší popularitě. Veřejnost má často raději záhady a tajemno s nimi spojené a po seriózním vědeckém vysvětlení ani netouží. Málo kdo je totiž ochoten věnovat čas a úsilí k zvládnutí alespoň základů přírodních věd, aby mohl objektivně chápat show předváděnou šarlatány. Velmi nás mrzí, že neznalost přírodních věd a zejména matematiky a fyziky se stala trendem dnešní doby, bývá používána jako nástroj ke zvýšení popularity či prestiže a to většinou úspěšně. Mezery například v gramatice, jazykové výbavě či historii by málokdo přiznával tak ochotně. To je ale nebezpečné právě tím, že osoby chlubící se touto neznalostí jsou pro mnoho lidí vzorem, zejména pro mladou generaci a proto je úkolem zejména pracovníků univerzit i ostatních škol, akademie věd a vědeckých společností bojovat proti tomuto trendu. 
     Věříme, že čtenáři, kteří sáhli po této knize, jsou odborně na výši, o přírodní vědy mají zájem a mají i objektivní pohled jak na odbornou problematiku tak i na nekvalifikované výroky různých aktivistů. Publikace je určena širokému okruhu čtenářů a je napsána populární formou, aby byla zajímavá a čtivá i pro osoby, které nejsou odborníky v dané problematice. Všeobecně známé fyzikální zákony jsou uvedeny bez bližšího vysvětlení, neboť kniha nesupluje učebnici a alespoň základní znalost fyziky se při jejím čtení předpokládá. 
     A nakonec ještě musíme cosi upřesnit. V knize často hovoříme o "výrobě energie". Jsme si vědomi, že platí zákon zachování energie a energie se netvoří, pouze se přeměňuje. Pojmem "výroba energie" tedy máme na mysli její přeměnu z jiných forem na formy pro nás lépe využitelné.
     Autoři přejí všem čtenářům příjemné obohacení novými poznatky.
  
Praha,  2007                                                                                                 autoři
 
 
Na jaře 2006 vyšla kniha 
 
"Martin Libra, Vladislav Poulek  - Solární energie, fotovoltaika - perspektivní trend současnosti i blízké budoucnosti"
 
   Kniha je vědeckou monografií o fotovoltaické transformaci energie, což je dnes problematika velmi aktuální. Kniha vyšla již ve 2. doplněném vydání nákladem 1000 ks a vyšla i v překladu v angličtině a ve španělštině.
 
   Knihu vydala Česká zemědělská univerzita v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6, tel.224383284, e-mail:libra@tf.czu.cz. Knihu je možno zakoupit v některých knihkupectvích vedoucích technickou literaturu či na ČZU v Praze.
 
PŘEDMLUVA
 
Vážení čtenáři, dostáváte do ruky knihu, která se vám snaží přiblížit aktuální problém současnosti - problém fotovoltaické přeměny solární energie jako důležitého alternativního zdroje. Jsme rádi, že se podařilo obohatit odbornou literaturu o text, který tuto problematiku přibližuje širšímu okruhu zájemců a nejprve teoreticky vysvětluje fyzikální podstatu dějů spojených s fotovoltaikou, poté podává praktické informace o konstrukci solárních fotovoltaických systémů, o jejich aplikacích i o využití solární energie. 
     Fyzika je základem všech technických oborů. K velkému ocenění významu fyziky došlo v r. 2005, když tento rok byl vyhlášen Valným shromážděním OSN jako Světový rok fyziky. Nepochybně se tak nestalo náhodou, ale stalo se tak proto, že na odpovědných místech si plně uvědomují význam vědy pro lidstvo a její nezastupitelné místo v rozvoji civilizace. Dokladem toho byl už rok 2000, který byl vyhlášen Světovým rokem matematiky. 
     Fyzika jako základní přírodní věda si podobné ocenění jistě zasloužila. Vždyť představuje úvahy s nejvyšším stupněm abstrakce a zasahuje do mnoha oborů (techniky, chemie, biologie, medicíny a pod.), prostřednictvím technických vymožeností usnadňuje život každému z nás a v lékařských aplikacích zachraňuje mnohým lidem i zdraví. 
     Symbolicky byl zvolen právě rok 2005, neboť v tomto roce uplynulo 100 let od některých významných fyzikálních objevů, zejména od prací Alberta Einsteina v oborech teorie relativity, kvantové mechaniky a statistické fyziky. Například objev fotonu spadá do všech těchto oborů. Přelom 19. a 20. století byl velmi bohatý na převratné objevy nejen ve fyzice a od r.1901 se udělují Nobelovy ceny. 
     Vyhlášením Světového roku fyziky byl v globálním měřítku zdůrazněn význam přírodních věd v historickém vývoji. Byla to příležitost k přiblížení vědy širším vrstvám a k posílení pozice přírodovědců v jejich dlouholetém boji s okultisty a šarlatány těšícími se u laické veřejnosti tradičně vyšší popularitě. Veřejnost má často raději záhady a tajemno s nimi spojené a po seriózním vědeckém vysvětlení ani netouží. Málo kdo je totiž ochoten věnovat čas a úsilí k zvládnutí alespoň základů přírodních věd, aby mohl objektivně chápat show předváděnou šarlatány. Velmi nás mrzí, že neznalost přírodních věd a zejména matematiky se stala trendem dnešní doby, bývá používána jako nástroj ke zvýšení popularity či prestiže a dokonce většinou úspěšně. Mezery například v gramatice, jazykové výbavě či historii by asi málokdo přiznával tak ochotně. To je ale nebezpečné právě tím, že osoby chlubící se touto neznalostí jsou pro mnoho lidí vzorem, zejména pro mladou generaci a proto je úkolem zejména pracovníků univerzit i ostatních škol, akademie věd a vědeckých společností bojovat proti tomuto trendu. 
     Tyto organizace se skutečně v různé míře zapojily, organizovaly řadu akcí, od různých setkání, tématických přednášek a konferencí přes výstavy až po televizní a rozhlasové pořady, články v tisku a populárně vědecké publikace. Vyšla i tématická poštovní známka v květnu 2005. Snad se udělalo maximum pro zvýšení prestiže přírodních věd a pro zlepšení povědomí o nich zejména u mladé generace. Dnem 31.12.2005 sice skončil Světový rok fyziky 2005, ale doufáme, že učitelé všech typů škol (a nejen oni) budou i nadále pokračovat ve snahách osvěty v přírodních vědách. Možná se i ostatní obory časem dočkají podobného zviditelnění.
     Věříme, že čtenáři, kteří sáhli po této knize, jsou zdatní v přírodních vědách a o techniku mají hlubší zájem. Přijměte tedy tuto publikaci jako náš příspěvek ke Světovému roku fyziky, který právě proběhl. Všeobecně známé fyzikální zákony jsou uvedeny bez bližšího vysvětlení, neboť tato publikace nesupluje učebnici a alespoň základní znalost fyziky se při jejím čtení předpokládá. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů se zájmem o techniku a je napsána populární formou, aby byla zajímavá a čtivá i pro osoby, které nejsou odborníky v dané problematice.
     Musíme ale ještě říci, že ne všechno vyznívá pro solární energii optimisticky. V praxi neplatí, že dobrá věc se dokáže prosadit sama. Rozvoj v oboru využívání solární energie může být pro někoho i nevýhodný a může ohrožovat jeho zisky. Proto existují i vlivná lobby, která naopak pokrok v tomto oboru brzdí. Na konferencích bývají tyto otázky často rozebírány v kuloárních diskusích, ale až čas ukáže, jakým směrem se bude vývoj ubírat. My se v zájmu trvale udržitelného rozvoje jednoznačně přimlouváme pro rozvoj obnovitelných zdrojů a pro útlum neobnovitelných zdrojů energie. Řadu statistik, odhadů a prognóz lze najít i v různých zprávách, např. ve zprávě Evropské komise [51].
  
Praha,  2006                                                                                                 autoři
 
 
Na jaře 2003 vyšla kniha 
 
"Martin Libra a kol. - Fyzika v příkladech"
   Kniha obsahuje řešené příklady z vyšší fyziky a je určena studentům technických univerzit. Je vhodná i pro studenty středních škol, kteří vážně uvažují o dalším studiu technických oborů.
 
   Knihu vydalo nakladatelství R.Hájek, Masarykova 141, 400 01 Ústí nad Labem, tel.475201545, e-mail:amexo@wo.cz. Knihu je možno zakoupit v některých knihkupectvích zaměřených také na učebnice, nebo je možno ji objednat přímo u nakladatele. Cena je kolem 150 Kč.
 
PŘEDMLUVA
 
   Vážení čtenáři, podle našeho názoru má fyzika význačné postavení mezi všemi ostatními přírodovědnými obory jako základní přírodní věda s nejvyšším stupněm abstrakce a exaktnosti. Fyzikální poznatky mají obecný charakter a představují předpoklad pro pochopení základů mnohých přírodních a technických oborů. Fyzika pronikla do všech přírodních věd jako je chemie, geologie, biologie, medicína apod. Význam fyziky pro technické vědy neustále vzrůstá s rozvojem moderních výrobních technologií a s využitím nových materiálů v průmyslu. Dobré vzdělání ve fyzikálních oborech znamená pro studenty inženýrských oborů základ pro orientaci v budoucích desetiletích technického rozvoje. V neposlední řadě také výuka fyziky přispívá k dobrému jménu českého vysokého školství, neboť právě široký teoretický základ a abstraktní myšlení musí odlišit inženýry od středních technických kádrů. Fyzika je pro to mimořádně vhodná svou logickou výstavbou a propojením přírodních jevů s matematikou. Pro aplikaci nových vědeckých metod a postupů je třeba na vysoké škole vychovávat studenty s tvůrčím přístupem ke studiu. Tím chápeme způsob studia, kdy student se nejen naučí klást otázky, ale také se pokouší sám nalézat odpovědi na základě svých znalostí. Takovýto způsob studia je třeba na vysoké škole pěstovat ve studentech od samého počátku tj. již od prvního ročníku nebo ještě lépe již v přípravě ke studiu na střední škole. 
 
   Fyzika spolu s matematikou patří mezi předměty, se kterými se studenti technických oborů setkávají bezprostředně po příchodu na vysokou školu a je třeba říci, že patří mezi předměty obtížné. Učinit fyziku přitažlivou a přístupnou je možné dosáhnout dvěma kroky. První krok spočívá ve výstavbě přednášky, která musí být srozumitelná pro většinu studentů a závisí na schopnostech a pedagogické erudici vysokoškolských učitelů. Druhý krok spočívá v dostupnosti vhodných učebnic a skript pro samostatné studium posluchačů. Ukazuje se, že student mnohdy pochopí abstraktní fyzikální problém teprve na řešeném příkladu. Řešení příkladů představuje totiž určité setkání studentů s fyzikální realitou, proto je důležitý správný výběr a zpracování příkladů. 
 
   Existuje řada sbírek příkladů z fyziky pro střední školy, ale sbírka pro studenty technických univerzit v naší odborné literatuře už dlouho citelně chyběla. Tato kniha by měla prázdný prostor vyplnit. Autoři při sestavování knihy vycházeli ze svých dlouholetých zkušeností s pedagogickou prací na Fakultě strojní a Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT a na Technické fakultě ČZU v Praze. Ve sbírce použili jak vlastní původní příklady tak i některé příklady převzaté od kolegů, kterým děkují za svolení k jejich publikování. Příklady jsou řazeny do kapitol podle jednotlivých oborů fyziky a číslovány pořadovým číslem. Zhruba u třetiny modelových příkladů je uvedeno celé řešení, u třetiny příkladů je uveden návod k řešení se správným výsledkem, u třetiny příkladů je uveden pouze výsledek. Pokud bylo třeba odvolávat se v textu na nějaké rovnice, ty jsou číslovány u každého příkladu zvlášť. Pokud se u nějakého příkladu vyskytuje obrázek, je označen stejným číslem jako příslušný příklad a nikoliv pořadovým číslem. Stručné úvody na začátku každé kapitoly nevysvětlují fyzikální teorii, nýbrž pouze připomínají nejdůležitější vztahy. Ke studiu teorie doporučujeme jakékoliv vysokoškolské učebnice či skripta fyziky – například:
 
* D. Halliday a kol., Fyzika, VUTIUM, Brno, 2000
* R. P. Feynman a kol., Feynmanovy přednášky z fyziky, FRAGMENT, Havlíčkův Brod, 2000-2002 (tři díly)
* Z. Horák, F. Krupka, Fyzika, SNTL, Praha, 1966 (existují i novější vydání)
 
   Všem čtenářům z řad studentů přejeme úspěšné zvládnutí studia fyziky, uspokojení z každého vyřešeného příkladu a radost z obohacení novými poznatky. Všem čtenářům z řad učitelů přejeme, aby v knize našli dostatek inspirace pro své hodiny fyziky.
 
Praha, 2003                                                                                     Autoři